Ledový klan 1.část
Pozvedla hlavu k obloze na které zářila stříbrná kožešina. Najednou ucítila známí pach svého vlastního klanu ale nemohla poznat co je to za kočku protože ho přehlušoval jiný pach. "Kapradino" uslyšela. .S čista jasna se před ní někdo objevil. Nemohla poznat kdo to je protože by l ozářen světlem všimla si jen zrzavé srsti. " I z nepřítele se může stát spojenec"řekl jí ten hlas.
Kapradina sebou prudce trhla. Otevřela oči.Uvědomila si kde je - byla v bezpečí , ve svém léčitelském doupěti v táboře Ledového klanu.
Tábor se pomalu probouzel. Koťata ve školce začala mňoukat a dožadovala se mléka od matek. Všichni za sebou měli příjemnou noc, protože byla obzvlášť teplá. Jen jedna kočka byla neklidná , protože ji v noci probudil znepokojující sen.
Kapradina běhala už od doby co slunce vykouklo za obzorem. Přišla za ní Vlnka , mladá válečnice z ranní hlídky. Už od včerejška ji bolelo břicho a tak si přišla pro trochu vlčího máku. Kapradina moc nevnímala , když jí Vlnka popisovala , jak se hromová stezka (silnice) hemží obludami (auty) víc než obvykle. Přemýšlela o svém snu. Věděla , že o něm bude muset říct Zářivé hvězdě , velitelce Ledového klanu. Podala Vlnce pár zrnek a vyběhla z doupěte. Zamířila k vysoké skále za kterou měla velitelka své doupě.
Viděla jak od tam vyšli dva válečníci Rys a Hnědosrstý. Oba byli na ranní hlídce spolu s Vlnkou a jejím učedníkem Plamenem. Zářivá hvězda zřejmě chtěla vědět jak probíhala hlídka. Když procházela kolem nich na pozdrav švihli ocáskem. Kapradina udělala to samé. Došla ke vchodu do velitelčina doupětě. "Smím dál?" zamňoukla. "Jen pojď Kapradino" , zavrněla Hvězda . Protáhla se úzkým vchodem dovnitř. Hvězda seděla ve svém pelíšku. Kývla na Kapradinu hlavou. Léčitelka ji uctivě sklonila. "Co se děje Kapradino?" zeptala se. "Měla jsem sen Zářivá hvězdo". Zářivá hvězda nervozně mrskla ocáskem."Hvězdný klan nám zděluje že......."
Jo
(Kačík, 30. 6. 2011 10:35)